utorok 6. mája 2014

Kulturalizácia politiky

"Proč jsou dnes mnohé a aktuální problémy považovány za problémy nesnášenlivosti a nikoli problémy nerovnosti, vykořisťování nebo nespravedlnosti? Proč je coby prostředek nápravy navrhována tolerance a nikoli emancipace, politický boj, nebo dokonce ozbrojený boj? Okamžitou odpověď nalezneme v základní liberální multikulturalistické ideologické operaci: "kulturalizaci politiky". Politické rozdíly - rozdíly podmíněné politickou nerovností nebo ekonomickým vykořisťováním - jsou naturalizovány a neutralizovány do "kulturních" rozdílů, tedy do různosti "stylu života", jež jsou nečím, co je dáno, co nelze změnit. Mohou být pouze "tolerovány". To vyžaduje reakci v duchu Waltera Benjamina: od kulturalizace politiky k politizaci kultury. Příčinou této kulturalizace je ústup, selhání přímých politických řešení jako sociálního státu nebo různých jiných socialistických projektů. Tolerance je jejich postpolitický ersatz (nem. náhrada).
Nejúspěšnější vzorec této "kulturalizace politiky" navrhl politický myslitel Samuel Huntington, když jako hlavní zdroj dnešních konfliktů označil "střet civilizací", který jsme v pokušení nazvat Huntingtonovou nemocí naší doby. Jak tvrdí Huntington, po konci studené války nahradila "železnou oponu ideologie" "sametová opona kultury". Huntingtonova temná vize "střetu civilizací" se může jevit jako naprostý opak optimistické vyhlídky Francise Fukuyamy na konec dějin v podobě celosvětové liberální demokracie. Co může být odlišnějšího od Fukuyamovy pseudohegelovské představy o "konci dějin" - konečný vzorec nejlepšího sociálního řádu byl nalezen v kapitalistické liberální demokracii, neexistuje již tedy prostor pro další konceptuální pokrok, je pouze potřeba překonávat empirické překážky - než Huntingtonův "střet civilizací" jako hlavní politický boj 21. století? "Střet civilizací" je politikou na konci dejin."

Slavoj Žižek
Násilí, 2008

S. Huntington - Clash of Civilizations 
F. Fukuyama - The End of History and the Last Man 

nedeľa 27. apríla 2014

Surrealizmus

"Když chtěl člověk napodobit chůzi, vynalezl kolo, které se naprosto nepodobá noze. Dospěl tak k surrealismu, nevěda ani jak."

G. Apollinaire

sobota 19. apríla 2014

Cháronov symbol

Dnes som si dovolil sem pridať akustickú cover verziu pesničky Cháronov symbol od kapelky Dimenzia X, ktorá je v origináli naozaj výborný našlapaný punk s úžasným lyrickým textom (čo sa nevidí zas tak často). Snáď mi nikto nevynadá za takúto nežnú prerábku... Kvalita zvuku opäť pokulháva, ako vždy :)



Klimeux

Text:

Nový symbol skazy
a symbol utrpenia
ako had sa plazí
cez ľudské pokolenia

V brlohoch neresti
aj v najctnostnejší dom
zasieva bolesti
a žne obetí skon

Tajomný vírus
tajomný symbol
dotýka sa nás studenou rukou
tajomný vírus
tajomný symbol
ako Cháron pred svojou riekou

Nový symbol skazy
a symbol utrpenia
človek nevíťazí
roky umierania

Chladný aj tajomný
je ten symbol skazy
po ctnostných aj nerestných
ako had sa plazí

Tajomný vírus
tajomný symbol
dotýka sa nás studenou rukou
tajomný vírus
tajomný symbol
ako Cháron pred svojou riekou

nedeľa 13. apríla 2014

Hlas Ameriky

Trochu fajčy do seba som dostal
spolu sme ju strávili, snáď preto
aby privítali sme vzácneho hosťa
opálili hrany kontinentov

Poháre sú plné, tváre prázdne
kto v tejto tme angličtiny zažne?
i v našom jazyku som hluchonemec...
Eric musel prvý stvoriť vetu
vypýtal si shame-pain miesto sektu
no také praktiky tu nevedieme

Nenapadli nám už témy iné
bavili sme sa o jeho domovine
a chuť do reči bola veliká
pri víne rád cibrím prejav hlasový
tak vytiahol som z mojej slovnej zásoby
len krátke, výstižné: uhm, Eric... a -

                     ---

Načo spievať ódy hviezdam, nociam?
Prosím, viacej častice, viac citoslovcia!


Klimeux

(z cyklu: Trnavé sonety - Nepi!zódy zo slovenského Ríma)

nedeľa 6. apríla 2014

Umenie v postmodernizme

„Lukács v Umění jako sebepoznání lidstva dokonce říká, že angažované je de facto každé umělecké dílo. Angažovanost v umění spojuje s emocionalitou, již považuje za konstitutivní moment uměleckého zobrazení. Emocionalita je nutně stranická, neboť se zaměřuje vždy na určitou bytost, věc, náladu. Stranická je každá milostná báseň proto, že je psaná pro určitou ženu. (G. Lukács, Umění jako sebepoznání lidstva. Přel. Růžena Grebeníčková. Praha, Odeon 1976, s.287.) Emocionalita je vázaná na vyzdvižení určité věci z kontinua významů s tím, že tato Věc se upřednostní před všemi ostatními. Emocionalita je však z hlediska postmoderního pojetí nespravedlivá, neboť není rovným dílem spravedlivá vůči všemu. V postmodernismu má vše zůstat na stejné rovině, aby se nic nedostalo do centrální pozice. Pokud by k něčemu takovému došlo, je zapotřebí zahájit dekonstrukci a takto koncentrované významové jádro rozptýlit. Emocionalita a dekonstrukce se proto nedají nikdy sloučit. Je to jako setkání ohně a vody.“

Michael Hauser 

Celý článok tu: http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=436&Itemid=28